A+ / A- / RSS

Vyberte jazyk:




TOPlist

 
Kultura v Písku:
Prosinec 2017

PRÁCHEŃSKÉ VÁNOCE - prodejní výstava rukodělných výrobků.

Městská knihovna Písek
do 30. 12. 2017

měsíční přehled


Regionální výročí:
Prosinec 2017

Josef Svátek

novinář, spisovatel

120. výročí úmrtí

Celý článek...

Home Aktuality Regionální výročí Říjen 2017
Říjen 2017 PDF Tisk Email

regionální výročí

Miloslav Cicvárek

výtvarník

90. výročí narození

* 01.10.1927 - Písek
+ 15.07.2007 - České Budějovice

Studoval na reálce v Písku, kde jeho profesorem kreslení byl Jaroslav Divíšek. V roce 1959 byl přijat za člena Svazu českých výtvarných umělců. V roce 1962 se podílel na založení Skupiny 62. Písecký rodák se ve svých malbách snažil vždy o prosté, jednoduché vyjadřování, oproštěné od nadbytečných dekorativních prvků. Zabýval se převážně figurální malbou a krajinomalbou, v menší míře se věnoval grafické tvorbě, zvláště kresbě a monotypu. Svou první samostatnou výstavu měl v roce 1968 v prestižní Galerii Lidové demokracie na Karlově náměstí v Praze. Jeho díla jsou zastoupena i v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou.

Literatura:
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1997. 1. [díl], A - Č. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998. ISBN 80-86171-00-0.

 

 

regionální výročíJan Toman

publicista

110. výročí narození

* 11.10.1907 - Cerhonice
+ 14.07.1996 - České Budějovice

Obecnou školu navštěvoval v Radobytcích, měšťanskou školu v Miroticích, v letech 1922 - 1926 studoval na učitelském ústavu v Příbrami, pedagogické vzdělání si rozšířil ve vysokoškolském kurzu pro učitele měšťanských škol. v letech 1926-7 učil ve Varvažově, 1927-1933 v Chrašticích, krátce v Miroticích a Mirovicích. Od r. 1933 působil jako učitel a pak ředitel školy v Mirovicích až do odchodu na odpočinek v r. 1969. Kromě toho se věnoval činnosti literární, kulturně osvětové a veřejné. Byl předsedou Místního národního výboru v Mirovicích /1946-1953/, knihovníkem městské lidové knihovny, kronikářem města /1946-1985/, konzervátorem Státní památkové péče pro okres Písek v l. 1960-1985, městským archivářem v l. 1942-1985. V r. 1938 začal publikovat ve vlastivědném časopise Zlatá stezka, přispíval do Osvěty a jinam. Zabýval se historií Miroticka /Mirotice v době předhusitské, Mirotická léta loutkáře Matěje Kopeckého/, Orlicka /Selské bouře na Orlicku a Zvíkovsku v 16. století aj./. Další díla: Mirovicko v literatuře, Dílo Ladislava Stroupežnického a jeho rodný kraj, Matěj Kopecký a jeho rod, Rod píseckých a mirotických Alšů aj. /.
Zemřel v nemocnici v Českých Budějovicích, pohřben je v Mirovicích (ověřeno na MÚ Mirovice).

Literatura:
Kotalík, Josef: Písek a Písecko v literatuře. Písek, O.lid.k.1966.S.54.
Jan Toman. In: Jihočeská pravda. 4.2.1992.
Toulky minulostí s Janem Tomanem. In: Listy Písecka.1.8.1996.
Kolář, Ondřej. Vzpomínka na Jana Tomana: [K jeho nedožitým 95. narozeninám]. Písecké postřehy, 2002, roč. 11, č. 41, s. 21.
Šindelář, Vladimír. Před pěti lety navždy odešel Jan Toman. Výběr: časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 2001, roč. 38, č. 3, s.
Bílek, Josef. Janu Tomanovi již 85 let - 11. X. 1907. Výběr: časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 1992, roč. 29, č. 3, s. 196-197.
Růžička, František. Mirovice na prahu století: fragmenty mirovické: dokument o historickém, společenském, kulturním, stavebním a politickém vývoji města na konci XX. století (a nejen o něm), 1. České Budějovice: F. Růžička, 2003. ISBN 80-239-1867-2.
Růžička, František, 1942-. Mirovice na prahu století: fragmenty mirovické: dokument o historickém, společenském, kulturním, stavebním a politickém vývoji města na konci XX. století (a nejen o něm); 2. České Budějovice: F. Růžička, 2003. ISBN 80-239-1868-0.
Bílek, Josef. Za Janem Tomanem.  Historický obzor, 1996, roč. 7, č. 9, s. 231.

 

 

regionální výročíOtakar Jeremiáš

učitel hudby, skladatel
 
125. výročí narození

* 17.10.1892 - Písek
+ 05.03.1962 - Praha

Otec Bohuslav Jeremiáš se stal ředitelem kůru po Gregorovi. Otakar byl třetím synem. Druhý syn Jaroslav byl také hudebník. R. 1906 Jeremiášovi přesídlili do Č.Budějovic, kde otec Bohuslav vybudoval a řídil hudební školu. Hudební školu v Písku založil Bohuslav 1901. Otakar studuje pražskou konzervatoř, varhany, skladbu a hru na violoncello. V letech 1911-13 byl violoncellistou České filharmonie a pianista Pražského tria. R. 1913 učí na budějovické škole, sbormistrem Hlaholu. R. 1916 se zotavoval z vážné choroby v Písku. V roce 1918 se stal ředitel hudební školy v Č.B. po zemřelém otci. 1920-sbormistrem pěveckého sdružení Foerster, které založil a dirigoval do roku 1928. Diriguje též opery v Jihočeském divadle. 8.10.1928 se uskutečnila v Národním divadle premiéra jeho opery Bratři Karamazovi. 1929-ved.symfonického orchestru Čs. rozhlasu v Praze. 1935-druhé manželství s Marií Budíkovou, sólistkou opery Národního divadla Praze a koncertní umělkyní. 1945-stal se šéfem opery Národního divadla v Praze, diriguje první poválečnou Libuši. V 1949 jeho činnost ukončuje choroba, která O. Jeremiáše upoutala na lůžko do konce života. 12.3.1962 byl pohřběn v Písku na lesním hřbitově.

Literatura:
Hradil, František Míťa: Thematický katalog skladeb národního umělce Otakara Jeremiáše. Praha, Český hudební fond 1968. Strojopis.
Plavec, Josef: Národní umělec Otakar Jeremiáš. Praha, SNKLHU 1964. 163 s.
Vokroj, Milan-Rozsíval, Svatopluk: Poznáváme dílo Otakara Jeremiáše.
Pravda, Rudolf. Rodák z Písku, byl nejslavnější z celé rodiny. Písecký deník, 2007, roč. 15, č. 246, s.6.
Samšuk, Zbyněk. K výročí Otakara Jeremiáše. Výběr, 1992, roč. 29, č. 3, s. 196.
Otakar Ostrčil. Otakar Jeremiáš: Ve svých dopisech, práci a zápasech o pokrokovou linii českého umění. Praha: Společnost Otakara Ostrčila, 1959.
Autor znělky města Písku. Písecké postřehy, 1997, roč. 6, č. 10, s. 6.                                                     Vrbová, Darina.  Hudební historie města Písku se zaměřením na Bohuslava a Otakara Jeremiáše. 
V Českých Budějovicích: Konzervatoř, 2007.

 

 

regionální výročíJaroslav Kudrnáč

archeolog

95. výročí narození

* 17.10.1922 - Písek
+ 06.09.2008 - Praha

Jaroslav Kudrnáč žil po nějakou dobu s rodiči v Praze a v Rumunsku v Bukurešti. V l. 1935-1939 studoval na píseckém gymnáziu, ve studiích pokračoval v Praze. V letech 1945-1949 studoval archeologii a československé dějiny na Filozofické fakultě. Pracoval ve Státním archeologickém ústavu, který byl pak včleněn do Československé akademie věd. Zkoumal staroslovanská hradiště v Čechách. V Písku se účastnil objevu středověkého zlatorudného mlýna a dalších technických zařízení. Intenzivně se věnoval dalšímu zkoumání dějin těžby a zpracování zlata. V Písku prováděl výzkumy jižního křídla hradu, předmostí gotického mostu, tvrziště na ostrůvku v rybníku Němec. Díla: Zlato v Pootaví /1971/, Rýžování zlata na Strakonicku /1981/, Písecký prapor protektorátního vládního vojska v Itálii v letech 1944-1945 /1997/, Pietní park - památník města Písku /1983/. Publikuje též v odborných časopisech.

Literatura:
Písecká čítanka. Písek, Okr. knihovna 1980. S.29.
Stosedmdesát let píseckého gymnasia. Písek, St.reál.gymn.1948.
Písecké postřehy, roč.6, č.42, 16.10.1997, s.6.
Fröhlich, Jiří: K sedmdesátinám Jaroslava Kudrnáče. Výběr, roč.29, 1992, č.3, s.207-210.
Fröhlich, Jiří. Za Jaroslavem Kudrnáčem. Výběr, roč.45 (2008), č. 4, s. 303-304.
Pětasedmdesátiny archeologa Jaroslava Kudrnáče. Písecké postřehy, 1997, roč. 6, č. 42 , s. 6.
Pletzer, Karel. Jaroslav Kudrnáč: Strunkovice nad Blanicí od pravěku k novověku. Jihočeský sborník historický, 1999, roč. 68, č. 1, s. 377-378.
Fröhlich, Jiří. Zemřel Jaroslav Kudrnáč. Písecké postřehy, 2008, roč. 17, č. 38, s. 11.
Fröhlich, Jiří. Poslední cesta a odpočinek jihočeských archeologů. Výběr: časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 2010, roč. 47, č. 2, s. 81-87.
Fröhlich, Jiří. Za Jaroslavem Kudrnáčem (17. 10. 1922 - 6. 9. 2008). Výběr: časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 2008, roč. 45, č. 4, s. 303-304.

 

 

regionální výročíVáclav Čeněk Stránický Bendl

spisovatel, kněz

185. výročí narození

* 24.10.1832 - Turnov
+ 27.06.1870 - Volyně

Narodil se v rodině nižšího úředníka. Studoval na několika gymnáziích, maturoval dodatečně na akademickém gymnáziu v Praze r. 1856. Po otcově smrti ho bída donutila vstoupit do kněžského semináře v Českých Budějovicích. Byl pak kaplanem v Klatovech /1860-1862/, Mirovicích /do 1866/ a ve Volyni. V Praze se stýkal s družinou J. V. Friče, účastnil se některých protivládních akcí a prací na almanachu Lada Nióla. Patřil mezi nejbližší přátele B. Němcové, s níž si dopisoval. Učil ji také ruštině. Přispíval do různých časopisů, např. Lumír a Poutník od Otavy. Převážná část jeho původního díla vznikala v Praze po r. 1848. Psal básně, romantické novely i humoristické povídky /Tatínkovy juchty/. Překládal z francouzštiny, polštiny a ruštiny.

Literatura:
Kotalík, Josef. Písek a Písecko v literatuře. Písek: Okr. lid. knihovna, 1966.
Slovník českých spisovatelů. Praha: Ústav pro čes. literaturu ČSAV, 1964.
Rubáš, Stanislav. Já píši Vám. Brno: Host, 2009. ISBN 978-80-7294-8.
Lexikon české literatury. 1. A-G. Praha: Academia, 1985.
Pravda, Rudolf. Václav Č. Bendl - Stránický a jeho působení na Písecku: Ke 165. výročí narození básníka, překladatele a vlasteneckého kněze. Listy Písecka, 1997, roč. 6, č. 261, s. 17.
Pravda, Rudolf.  Básník, bouřlivák a první překladatel Puškina u nás. Listy Písecka, 1997, roč. 6, č. 251, s. 12.
Kothera, Lumír.  Puškinův ctitel a překladatel prožil část života ve Volyni: Uplynulo 140 let od prvního vydání Puškina v Písku. Listy Písecka, 1999, roč. 8, č. 52, s. 18.

 

 

regionální výročíJosef Aleš

učitel

155. výročí narození

* 28.10.1862 - Písek
+ 27.09.1927 - Boseň

Jeho otec, bratranec otce Mikoláše Alše, byl v Písku obuvníkem. Josef Aleš vystudoval píseckou reálku a stal se učitelem. Nikdy však nesložil předepsané státní zkoušky a po 35 let zůstal podučitelem a zatímním učitelem /na Domažlicku, v Praze, na Mnichovohradišťsku/. V letech svého penzionování /od 1917/ žil v oblasti Krkonoš. Poslední 2 roky života prožil nemocen v Bosni, místě svého někdejšího učitelování. Nikdy se neoženil, jeho syn Josef Váchal vyrůstal u Lyžcových rodičů v Písku. Josef Aleš byl talentovaným kreslířem, zachycoval horskou krajinu i ženské podobizny. Nejen Krkonoším, ale i dalším horám věnoval knihu o krásách zimní přírody "Obrazy horské zimní krásy" /1909/. Příležitostně překládal z francouzštiny knihy o spiritismu. Věnoval se popularizačním přednáškám z oblasti geologie, pedagogiky a lyžařství. Byl propagátorem turistiky a jedním z prvních propagátorů lyžování u nás. Byl zastáncem Zdarského lilienfeldské školy /jízda s jednou holí/.

Literatura:
Josef Aleš-Lyžec. Písemná pozůstalost. Zprac.K.Bílek. Praha 1978.
Klínková, Hana: Zasuté obrazy Josefa Alše-Lyžce. Tvar, č.6, r.1998, 19.3.1998. S.14.
Masarykův slovník naučný. l.díl. Praha, Čs.kompas 1925.S.86.
Ottův slovník naučný nové doby. Dodatky. l.díl. Praha, Otto 1930. S.84.
Československý biografický slovník. Praha, Academia 1992.13.
Biografický slovník českých zemí. [I. sešit], A. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-215-5.
Košičár, Vojtěch. Průkopníkem lyžování byl rodák z Písku Josef Aleš, zvaný Lyžec. Písecký deník, 2012, roč. 20, č. 17, s. 9.
Kulhánek, Otto. Malá encyklopedie lyžování. Praha: Olympia, 1987.

 

Regionální výročí v minulých měsících.

 

Aktualizováno Středa, 27 Září 2017 08:54