A+ / A- / RSS

Vyberte jazyk:




TOPlist

 
Kultura v Písku:
Srpen 2018

XXIV. Mezinárodní folklorní festival

16. - 19. 8.  2018
Centrum města

měsíční přehled


Regionální výročí:
Srpen 2018

Alois Adalbert Hoch

knihovník

130. výročí narození

Celý článek...

Home Aktuality Regionální výročí Duben 2018
Duben 2018 PDF Tisk Email

regionální výročí

Josef Nápravník

středoškolský profesor

125. výročí narození

* 06.04.1893 - Humpolec
+ 09.04.1970 - Prachatice

Dětství strávil v Humpolci, kde byl jeho otec obuvníkem. V l. 1904 - 1912 studoval na gymnáziu v Německém (Havlíčkově) Brodě, pak dějepis a zeměpis na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V l. 1922 - 1927 působil jako středoškolský profesor v Orlové na Těšínsku, v l. 1927-1938 jako profesor na gymnáziu v Prachaticích. V r. 1938 bylo toto gymnázium přemístěno do Vodňan. V r. 1941 přišel ze zrušeného gymnázia ve Vodňanech do Písku, kde na gymnáziu vyučoval dějepis a zeměpis. R. 1945 byl přeložen do Prachatic, kde bylo znovu zřízeno gymnázium. V r. 1953 odešel do důchodu. Psal lyrické básně - Kniha sonetů (1934), Město pod Libínem (1937). Své verše uveřejňoval v časopise Zvon (1928-1937), v Národních listech, Zlaté stezce, Jihočeských listech aj. Mnoho jeho básní z pozdější doby zůstalo v rukopise.

Literatura:
Stosedmdesát let píseckého gymnasia. Písek: St. reál. gymnasium, 1948. S.46.
Mráz, Zdeněk. K nedožitým 95. narozeninám básníka Josefa Nápravníka. Výběr z prací členů hist. klubu při Jihočes. muzeu v Č.B., roč. 24, 1987, č. 4, s.41-42.
Kalendárium jihočeských osobností a událostí 1981 - 1985. Sest. K. Pletzer. České Budějovice: Státní vědecká knihovna v Č. Budějovicích, 1981.

 

 

regionální výročíMiloš Blažek

první strojní důstojník

95. výročí narození

* 13.04.1923 - Písek
+ 05.11.2014 - Praha

Narodil se 13. 4. 1923 v Písku v dnes již neexistujícím Drátovském mlýně, kde jeho otec pracoval jako stárek a účetní. Vyučil se v Raabových strojírnách v Písku a pak nastoupil na Vyšší průmyslovou strojnickou školu. V lednu 1944 byl zatčen, po dvou měsících na klatovském gestapu převezen do Terezína a odtud do Prahy na Jenerálku. Podařilo se mu uprchnout a až do konce války se skrýval v jeskyni nazývané Moravcovo peklo poblíž Zvíkova na Písecku. Útěk a skrývání před gestapem popsal  v knize Přežil jsem Moravcovo peklo. Po válce složil maturitu a po absolvování základní vojenské služby odešel k Labsko-oderské říční plavbě a později byl prvním strojním důstojníkem u Československé námořní plavby. V r. 1971 byl z politických důvodů propuštěn a pracoval u Vodních staveb Praha. Zemřel 5. 11. 2014 v Praze.

Literatura:
Velková, Radka. Odešel Miloš Blažek. Písecké postřehy 19. 11. 2014, roč. 23, č. 46, s. 12.
Blažek, Miloš. Přežil jsem v Moravcově pekle: autobiografický příběh z Písecka. Písek: Prácheňské nakladatelství, 2003. ISBN 80-86566-21-8 :
http://www.ctenizpisku.cz/cteni_autori/blazek-milos/

 

 

František Bedřich Kott
 
skladatel

210. výročí narození

* 15.04.1808 - Zběšičky
+ 29.04.1884 - Brno

Narodil se 15. 4. 1808 ve Zběšičkách na Písecku (v matrice fary v Bernarticích je zapsán jako Goth) a zemřel 29. 4. 1884. Ačkoli je rodákem, z Písecka, jeho umělecká činnost se našeho města netýká. Po absolvování pražské konzervatoře odešel do Brna, kde působil až do své smrti. Živil se jako učitel hudby, tenorista metropolitního kostela na Petrově a člen divadelního orchestru. Ve své době byl oblíbeným skladatelem. Vytvořil mimo jiné první českou operu s husitskou tématikou Žižkův dub na libreto Václava Klicpery. Napsal ještě opery Dalibor a poklad, mužské sbory Kýžba a Hlas z Blaníku, komponoval klavírní sonáty, ouvertury, mše, kantáty atd. Jeho dílo je dnes prakticky zapomenuto.

Literatura:
Ottův slovník naučný. Praha, Otto 1899.
Masarykův slovník naučný. Praha, Čs. kompas 1929.
Samšuk, Zbyněk: Autorem "husitské" opery byl rodák ze Zběšiček. Listy Písecka, 1998, 7. roč., č. 93, s. 13.

 

 

Rudolf Dvořáček
 
lékárník

170. výročí narození

* 17.04.1848 - Hradec Králové
+ 14.09.1917 - Písek

Do Písku přišel koncem 70. let 19. stol. Svou lékárnu rozšířil o exportní oddělení lidových léčiv a prodej zemědělských potřeb a strojů. Zapojil se do veřejného a spolkového života. Působil v obchodním grémiu, byl členem zpěváckého i hospodářského spolku, místních sportovních klubů /bruslařského aj. /. Zasedal v obecním výboru a správní radě měšťanského pivovaru. Po obnovení týdeníku Poutník od Otavy /1885/ poskytl listu redakční místnosti a po 4 roky, kdy časopis vycházel, zabezpečoval jeho administraci. Později prodal zavedenou lékárnu a r. 1899 dal podle projektu architekta Štecha postavit "Dvořáčkův hotel u arcivévody Ferdinanda d Este" /dnes Otava/. R. 1906 se zde usadila Ševčíkova houslová kolonie. K řízení hotelu si přibral poštovní povoznictví. Po založení Zemského spolku poštmistrů pošt povozných se stal jeho předsedou.

Literatura:
Otavan, roč.2, č.8-9, 1917, s.144-146.
Rudolf Dvořáček - lékárník a hoteliér. Písecké postřehy, roč.6, č.36, 4.9.1997, s.4.
Kolář, Ondřej. Písecké solitéry: [architektura 19. a 20. století v metropoli Prácheňska].  Písek: Collegium Artium, 2010.

 

 

Tomáš Keclík

vysokoškolský pedagog

135. výročí narození

* 19.4.1883 - Písek /Hradiště/
+ 7.11.1974 - Praha

Studoval v Písku, odkud odešel na technická studia do Prahy. Byl ředitelem technických podniků města Klatov a firmy Ing. V. Sviták v Karlíně. V Praze vlastnil technickou kancelář. V letech 1921-1948 byl docentem ČVUT v Praze. Zabýval se stavebním a strojním zařízením plynáren. Podílel se na stavbě pražské plynárny v Michli a vybudoval v Praze na Štvanici první umělé kluziště /1932/. Pracoval na projektech Ervěnické elektrárny, Vojenského zeměpisného ústavu v Praze, Městských lázní v Plzni aj. Byl čestným členem řady evropských vědeckých ústavů, zjm. Société Technique de l'Índustrie du Gaz en France. Byl předsedou Mezinárodní unie plynárenské v Paříži. Je autorem několika odborných publikací ze svého oboru. K jeho stěžejním dílům patří O dnešním stavu a vyhlídkách českých plynáren /1913/ a O vertikálních pecích pro kontinuelní výrobu plynu podle systému Woodall a Duchham /1913, Technický Obzor/. Byl redaktorem časopisu Plyn a voda. Odbornými technicko-hospodářskými články přispíval do řady časopisů. Zajímal se i o regionální práci, byl členem řady spolků, dlouholetým předsedou spolku Psohlavci.

Literatura:
Tomeš, Josef: Český biografický slovník XX. století. 2. díl. Praha, Paseka 1999. S. 54
Kdy zemřeli. 1971-1974 a 1935-1970. Praha, St. knihovna 1974. S.107
Ottův slovník naučný nové doby. Dodatky k Velikému Ottovu slovníku naučnému. 3.díl. 1.sv. Praha, Otto 1934. S.477-478
Přech, Václav: Zemřel Doc. Ing. Dr. Tomáš Keclík. Výběr z prací členů Hist. klubu při Jihočes. muzeu v Č.Budějovicích. roč. 12, 1975, č. 1, s. 52
Žáčková, Eva. Meziválečná architektura ve Strakonicích, Písku a Blatné. 2. část. Výběr: časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 2004, roč. 41, č. 2, s. 102-112.

 

 

regionální výročíJosef Velenovský

botanik

160. výročí narození

* 22.04.1858 - Čekanice u Blatné
+ 07.05.1949 - Mnichovice u Prahy

Jeden z významných žáků píseckého gymnázia se narodil v rodině rolníka. Od r. 1869 do roku 1877 studoval na gymnáziu. Seznámil se zde s Mikolášem Alšem, stali se z nich dlouholetí přátelé. Po studiích v Písku absolvoval přírodovědecká studia na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Výzkumem domácí flóry na sebe upozornil českou vědeckou obec. Stal se asistentem na fytopaleontologickém oddělení Národního muzea v Praze a posléze asistentem na univerzitě. Roku 1885 se stal docentem, r. 1892 mimořádným profesorem speciální botaniky a fytopaleontologie, r. 1893 řádným profesorem systematické botaniky a r. 1903 ředitelem botanického ústavu a botanické zahrady při Karlově univerzitě. Zde strávil celkem neuvěřitelných 45 let. Uveřejnil více jak 400 vědeckých prací, např. Srovnávací morfologie rostlin (1905-1910), Mechy české a pětidílné České houby. S následovníky založil českou mykologickou školu, jejíž časopis Mykologia se stal vzorem pro celou světovou přírodovědu. Hloubku zájmu a vědomí širších souvislostí dokládají Velenovského další práce Přírodní filozofie (1922) a Literární studie (1932). Aktivní akademické dráhy zanechal až po své osmdesátce. Usadil se na venkově, kde zemřel ve věku 91 let.

Literatura:
Československý biografický slovník. Praha, Academia 1992.
Ottův slovník naučný. Praha, Otto 1907.
Masarykův slovník naučný. Praha Čs. kompas 1933.
Stopadesát let píseckého gymnasia. Písek, Gymnasium 1928.
Novák, A.: Přehledné dějiny literatury české. Brno, Atlantis 1995.
Přírodovědec Josef Velenovský. Písecké postřehy, VII, č. 9, s. 5.
Kotalík, Josef: Písek a Písecko v literatuře. Písek, Okresní lid. knihovna 1966.
Přech, Václav. PhDr. Josef Velenovský. Výběr: časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 1989, roč. 26, č. 4, s. 58-59.

 

 

regionální výročíLudmila Danešová

pěvkyně

115. výročí narození

* 26.04.1903 - Písek
+ 20.05.1989 - Písek

Mnoho lidových písní se naučila od své babičky Marie Bláhové z Dubí Hory u Sedlice. Od 13 let byla členkou píseckého pěveckého spolku Otavan-Gregora a později Hlaholu, kde zpívala přes 50 let, krátký čas zastupovala sbormistra. Zpěv studovala u Jarmily Rochové-Pěničkové, klavír na pražské konzervatoři. Po absolutoriu se na popud ředitele konzervatoře J.B. Foerstera přihlásila do konkurzu na místo sólistky Národního divadla. Vyhrála jej, ale rozhodla se pro návrat do Písku a pro rodinu. V l. 1923 - 39 absolvovala jako koncertní pěvkyně hodně přes 1000 vystoupení po celé republice. Její pěvecký projev byl hodnocen velmi kladně. Od r. 1940 byla totálně nasazena jako lesní dělnice. Toto zaměstnání vykonávala 7 let. Vystřídala několik polesí a využila toho ke studiu a sepsání lidových písní Písecka. Od r. 1947 vyučovala na písecké hudební škole zpěv a klavír. Vedla dva dětské vokální soubory. Vystupovala také sólově jako pěvkyně i klavíristka. Od r. 1950 pracovala jako družinářka na základní škole. Vedla řadu hudebních a tanečních kroužků. Postupně založila 8 pěveckých a tanečních souborů na závodech a učilištích. R. 1965 založila folklórní soubor Písečan. Její sbírka lidových písní zůstala v rukopise.

Literatura:
Samšuk, Zbyněk: K nedožitým devadesátinám Ludmily Danešové. Výběr z prací členů historického klubu při Jihočes. muzeu, roč. 30, 1993, č. 1, s. 48.
Ludmila Danešová a Jan Jaroš. Písecký deník, 2013, č. 98, s. 9.
http://www.ctenizpisku.cz/cteni_autori/653/

 

 

regionální výročíJan Jaroš

filmový kritik

60. výročí narození

* 26.04.1958 - Písek

Narodil se 26. 4. 1958 v Písku, ale vyrůstal v Putimi. Studoval na píseckém gymnáziu, maturoval v roce 1977. V roce 1985 absolvoval Filosofickou fakultu UK, obor divadelní a filmová věda. Nyní žije v Praze.
Spolupracuje s Mezinárodním festivalem v Karlových Varech a Asociací českých filmových klubů a s Českým rozhlasem - stanicí Vltava. Je členem identifikační komise Národního filmového archivu a odborným konzultantem České televize a televize Prima. Pravidelně se věnuje recenzní práci (Tvorba, Záběr, Film a divadlo, Filmová revue, Scéna, Kino, Kinorevue, Reflex, www.filmserver.cz, http://www.kultura21.cz a další).
Zabývá se dějinami českého myšlení o filmu, zkoumá českou i zahraniční filmovou tvorbu v totalitních poměrech. Sepsal řadu časopiseckých studií věnovaných českým i zahraničním filmařům (Evald Schorm, Vlastimil Brodský, Ladislav Pešek, Vojtěch Jasný, Sergej Ejzenštejn, bratři Marxové, Monty Python, Zbigniew Rybcziński, Stanley Kubrick, Roman Polanski…), některé rozpracoval do monografických publikací (Claudia Cardinalová, Dana Medřická, Jaromír Hanzlík; Jaromil Jireš, Juraj Jakubisko). Též příležitostný autor místopisných črt o Putimi.

Literatura:
Jan Jaroš. Čtení z Písku /online/. Písek: Městská knihovna Písek. /cit.03.08.2012/. 
Dvě stě let píseckého gymnázia. Písek: Gymnázium Dukelských hrdinů v Písku, 1978, s.201.
Pixová, Jaroslava. Cimburova pravnuka okouzlily pohyblivé obrázky. Písecké postřehy, 2007, roč. 16, č. 6, s. 5.
(Boš). Kritik Jan Jaroš má Cimburu v krvi. Písecký deník, 2012, č. 280, s. 6.
http://www.ctenizpisku.cz/cteni_autori/802/

 

 

regionální výročíVojtěch Vlastimil Janota

pedagog a beletrista

190. výročí narození

* 28.04.1828 - Třímany u Rakovníka
+ 13.04.1907 - Písek

Studoval v Rakovníku a Praze. Jako učitel působil v Hořicích a v Praze /mj. i jako soukromý učitel u P.J.Šafaříka/.Do Písku přišel r.1856 jako učitel dětské opatrovny. Stal se jedním z hlavních iniciátorů založení Vyšší dívčí školy v Písku /1860/ a Rolnické školy v Písku /1870/, kde také učil. Zasloužil se o založení české reálky a záložny. Založil časopis Poutník od Otavy, od r.1863 pod jeho redakcí vycházel Otavan. Konal přednášky o průmyslu, rolnictví ap. Dětskou opatrovnu řídil do r.1900, kdy odešel do výslužby. Zemřel r.1907 a byl pochován na Svatotrojickém hřbitově. Jeho literární činnost začala již r.1848 příspěvky do časopisů /Pražské noviny, Škola aj./. Vydal: Zábavník poučný /1849, 1853/, Zpěvník pro českou mládež /1850-1/, Zpěvní Kytička, Přednášenky dítkám škol českých /1856/. Přičinil se o založení Zlaté knihy dívek českých, kde vedl část Zlaté klasy.

Literatura:
Kotalík, Josef. Písek a Písecko v literatuře. Písek: Okr. lid. knih., 1966.
Ottův slovník naučný. Sv. 13. Praha. Otto, 1898.
Paměti prof. Karla Ningra. Naps. O. Josek. Vyd. J. Malý. Písek: Podhajský, 1932.
Pedagog, redaktor a zakladatel časopisu Poutník od Otavy – Vojtěch Vlastimil Janota: Obhájce pravosti KR a ZR označoval jejich kritiku jako úklady německých nepřátel. Listy Písecka, 1998, roč. 7, č. 97, s.9.
Poutníci od Otavy – osudy píseckých vlastenců v minulém století. Listy Písecka, 1998, roč. 7, č. 238, s.9.
Kolář, Ondřej. Písecko mívalo svůj kulturní časopis. Písecké postřehy, roč.17, č.12, s. 1 v Magazínu.

Aktualizováno Středa, 28 Březen 2018 13:35