A+ / A- / RSS

Vyberte jazyk:




TOPlist

 
Kultura v Písku:
Říjen 2018

1918 – rok založení republiky: výstava ke stému výročí založení samostatného státu.
1. 10. - 31. 10.  2018
Městská knihovna Písek¨



Regionální výročí:
Prosinec 2018

Karel Kuffner

psychiatr

Celý článek...

Home Aktuality Regionální výročí Srpen 2018
Srpen 2018 PDF Tisk Email

regionální výročí

Alois Adalbert Hoch

knihovník

130. výročí narození

* 03.08.1888 - Stará Dobev
+ 19.09.1978 - Praha

Syn učitele, maturoval poblíž rodiště na reálném gymnáziu v Písku v r. 1906. Po studiu na pražské a brněnské technice dosáhl titulu inženýra. V r. 1908 se ještě jako student oděný v čamaře účastnil pohřbu Svatopluka Čecha. V r. 1909 se stal členem Federace českých anarchistů. Sblížil se s kladenskými dělníky a mosteckými horníky. Seznámil se s anarchistickou literaturou a začal publikovat v Zádruze, Mladém průkopníku, Kalendáři anarchistů, překládal zvláště z francouzské anarchistické literatury. Stal se knihovníkem ministerstva veřejných prací (1920-41), dopravy (1941-45), techniky (1945-51) a nakonec stavebnictví (1951-55). Práce ve státních službách ho přiměla používat řady pseudonymů a značek (Junius, Dobevský, Kolovratský, aah aj.). Byl mimořádně sečtělý a znalý několika jazyků. To mu umožnilo přístup k původní francouzské, německé, ruské, angloamerické beletrii i odborné literatuře, se kterou seznamoval čtenáře v Červnu, Proletkultu, Kmenu, Panoramě aj. Napsal řadu původních knih nejen z dějin techniky /Vynálezy, které změnily svět, Roboti na postupu/, ale i z českých a světových dějin. Jeho pojetí dějin techniky i vědeckotechnické revoluce bylo vyhraněně marxistické. Je autorem mnoha popularizačních publikací o technice a dějinách, překládal z němčiny, ruštiny, angličtiny, francouzštiny a italštiny.

Literatura:
Slovník českých filozofů. Katedra filozofie FF MU. /online/. /cit. 2.8.2013/  ISBN 80-210-1840-2 . Dostupné na http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/hoch.html 

 

 

regionální výročíAntonín Sova

spisovatel

90. výročí úmrtí

* 26.02.1864 - Pacov
+ 16.08.1928 - Pacov

Syn pacovského učitele studoval na gymnáziu v Pelhřimově, Táboře a Písku. Jeho poměr ke studiu byl chladný, stejně jako poměr k Písku. V jeho díle jsou 2 základní prvky: zpěv domova a vidina nového království. Jedno ani druhé s Pískem nesouvisí. Od r. 1883 mu vycházely básně knižně /debut v Lumíru, dále v Poutníku od Otavy a Památníku k 50. narozeninám Adolfa Heyduka/. Pseudonym si zvolil podle bulharského studenta, který před ním bydlel v bytě v Komenského ul. Přátelil se s Heydukovým synovcem Jaroslavem Heydukem.
A. Heyduk si vážil jeho nadání a přimlouval se u svých pražských přátel /např. u Vrchlického/, aby mu ulehčil první léta pražských studií. Bída však Sovu donutila přerušit studium práv a odejít domů. Pracoval v Praze jako úředník na různých místech. V l. 1898-1920 byl ředitelem pražské městské knihovny. Patří mezi zakladatele české moderní lyriky. Vytvořil rozsáhlé dílo prozaické i básnické. Inspirací jeho přírodní lyriky bylo Pacovsko i Táborsko, ale jeho umění postihlo typickou osobitost celé jihočeské krajiny /Z mého kraje, Zpěvy domova, Drsná láska/. Na písecké studentské mládí vzpomíná v prozaické črtě Od zákonné k Eldorádu /Otavan 1917/. Na vítání 1. máje vzpomíná v básni Kdysi o prvním květnu v Písku.

Literatura:
Kotalík, Josef: Písek a Písecko v literatuře. Písek, Okr.l.knih.1966.S.26-27                          
Slovník českých spisovatelů. Praha, Čs.spis.1964.S.458-459.
Votava, Karel: 4 typy slavných studentů píseckého gymnasia. Antonín Sova. In: Stosedmdesát let píseckého gymnasia. Písek, St.reál.gymn.1948.S.72.
Zíka, Josef. Antonín Sova.  Praha: Čs. spis., 1953. 
Básník Sova maturoval v Písku. Písecké postřehy, 1998, roč. 7, č. 33, s. 6.
Pravda, Rudolf. Jihočeské a písecké inspirace básníka Antonína Sovy: V Písku navázal přátelství s Jaroslavem Heydukem, synovcem Adolfa Hejduka. Listy Písecka, 1998, roč. 7, č. 197, s. 13.
Antonín Sova - zakladatel moderny v české lyrice. Listy Písecka, 1999, roč. 8, č. 55, s. 11.
Trnka, Miloslav. Rod básníka Antonína Sovy. Výběr: časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 2009, roč. 46, č. 1, s. 70.
Eliáš, Petr.  Básník Antonín Sova studoval i na píseckém gymnáziu. Písecké postřehy, 2015, roč. 24, č. 2, s. 8.

 

 

regionální výročíVáclav Bartovský
 
výtvarné umění

115. výročí narození

* 22.08.1903 - Praha
+ 08.08.1961 - Vůsí (okr. Písek)

Narodil se v Praze - Vršovicích, kde prožil celý svůj život. K malbě se dostával jako autodidakt, pak studoval na soukromých malířských školách. První samostatnou výstavu měl v r. 1927. Byl ovlivněn kubismem, surrealismem a tvorbou H. Matisse. Ve svých dílech se soustředil na civilní tématiku a náměty z městského prostředí, vytvořil také řadu portrétů. Jako publicista se zabýval uměním. Vedl studijní kurzy v Textilní tvorbě (ÚBOK). Byl členem Umělecké besedy a UB12.

Literatura:
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1997. 1. [díl], A - Č. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998. ISBN 80-86171-00-0.
Encyklopedie autorů. Creativo, 2010. /online/ /cit. 02082013/ Dostupné na http://www.creativoas.cz/vaclav-bartovsky.php Raimanová, Ivona. Václav Bartovský.
Artlist: databáze současného umění. Centrum pro současné umění 2006-2012. /online/ /cit.2.8.2013/. Dostupné na http://artlist.cz/?id=6327
Rousová, Hana. Ztracený fenomén Bartovský. Art & antiques, 2013, č. 2, s. 42-44.

 

 

regionální výročíPřemysl Otakar II.
 
český král a markrabě moravský

740. výročí úmrtí

* 1233
+ 26.08.1278 - Moravské pole

Syn Václava I. a Kunhuty Štaufské. R. 1247 zvolen šlechtou mladším králem. Do r. 1249 vedl povstání proti svému otci, ale byl poražen. R. 1251 byl zvolen rakouským vévodou. Sňatkem s Markétou Babenberskou r. 1252 /rozluka 1260, sňatek s Kunhutou Uherskou r. 1261/ získal rakouské země, jejichž držbu potvrdil vítězstvím nad Uhry v bitvě u Kressenbrunnu 1260. Svrchovanost rozšířil na Korutany, Kraňsko a Štýrsko. R. 1266 připojil Chebsko k Čechám. Účastnil se křížových výprav do Pruska. Marně usiloval o korunu římsko-německého krále. R. 1275 nad ním byla vyhlášena říšská klatba. Povstala proti němu rakouská i česká šlechta. Jeho vojska podlehla na Moravském poli oddílům Rudolfa I. Habsburského a Přemysl Otakar II. zahynul. Za jeho vlády nastal hospodářský rozvoj českého státu, byla zakládána města, podporována kolonizace.
Je skutečným budovatelem města Písku.
Důvodem jeho vybudování byla ochrana, ale asi i správa nalezišť zlata, ochrana důležité obchodní stezky /Zlaté stezky/, která zde překračovala Otavu, a posílení královské moci na jihu Čech. Město bylo vybudováno velkoryse a plánovitě. Nejvýznamnější stavbou byl královský hrad, který byl vybudován jako jedna z hlavních Přemyslových rezidencí. Tomu odpovídalo i přilehlé město s opevněním a kamenným mostem. Přijímal zde významné domácí i zahraniční návštěvy. Některé pobyty trvaly i několik měsíců. Pobýval zde např. v l. 1258, 1260, 1261, 1263, 1264, 1268, 1269 a 1274, kdy byl jeho hostem bavorský vévoda Jindřich/. V jižních Čechách založil také město České Budějovice, klášter Zlatou Korunu, lovecký hrádek Myšenec a budoval hrad Zvíkov.

Literatura:
Ilustrovaná encyklopedie. 3.díl. Praha, Encyklopedický dům 1995.
Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 6.díl. Praha, Diderot 1999.
Almanach 750 let města Písku. Vimperk, Tina 1993. S.31-32.
Prášek, Jiří: Od krále k presidentovi. Zítřek, roč. 44, 1992, č. 44, 29.10.1992, s. 4.
Třeštík, Dušan, Čechura, Jaroslav, Pechar, Vladimír. Králové a knížata zemí Koruny české. Praha: Rybka Publishers, 2001. ISBN 80-86182-55-X.
Kuthan, Jiří. Přemysl Otakar II. : Král železný a zlatý, král zakladatel a mecenáš. Vimperk : Tina, 1993. ISBN 80-85618-10-9.
Žemlička, Josef. Přemysl Otakar II. : král na rozhraní věků.  Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. ISBN 978-80-7422-118-7.
JP, kol. Písek za vlády krále zlatého a železného. Písecký deník, 2013, Č. 28, s. 2.
Vondra, Roman. Přemysl Otakar II. (?1233-1278). Historický obzor, 2013, roč. 24, č. 9-10, s. 228-231.

 

 

regionální výročíAugust Sedláček
 
historik

175. výročí narození

* 28.08.1843 - Mladá Vožice
+ 15.01.1926 - Písek

Od r.1863 studoval na pražské univerzitě. Pak působil jako profesor na gymnáziích. R. 1871 se oženil, manželka Ernestina zemřela r. 1899. Penze mu poskytla čas k odborné práci, práci v muzeu a k pořádání městského archivu v Písku. R. 1922 se oženil s Terezou Barcalovou. Již za studií si oblíbil historii českých hradů, zámků a měst. Procestoval celé Čechy, bádal v českých i zahraničních archívech /Berlín, Vídeň aj./. Nejznámější díla: Hrady, zámky a tvrze království českého /1881-1927/, Úplný místopisný slovník historický království českého/1908/. Napsal mnoho městských a místních monografií - Dějiny Rychnova n. Kněžnou /1871/, Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou /1911-1914/. V Písku napsal Děje Prachenského kraje /1926/.

Literatura:
Encyklopedický slovník. Praha, Odeon 1993, s.974.                                                                           
Kotalík, Josef: Písek a Písecko v literatuře. Písek, Okr.l.knih.1966.S.28-9.
Kolář, Ondřej: Písecká léta Augusta Sedláčka. Písek, Okr. knihovna.
Masarykův slovník naučný. Sv.6. Praha, Čs. kompas 1932. S.496-497.
Kolář, Ondřej. August Sedláček: historik český, historik písecký.  Písek: Praam, 2013. ISBN 978-80-86616-26-1.
Písek, Jihočeské Atény: [po stopách pěti osobností: z kulturní historie města Písku--].  Text Kolář, Ondřej.  Písek: Město Písek, 2012. 
Blüml, Josef, Blümlová, Dagmar, Jiroušek, Bohumil. Jihočeši v české historické vědě. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1999. ISBN 80-7040-389-6.
Profesora Augusta Sedláčka listy důvěrné: (milostná korespondence slavného historika s Karolinou Rajskou původem z kolodějského mlýna).  Mladá Vožice: Městský úřad; Jihočeská univerzita, 1998. ISBN 80-238-2817-7.
Vzpomínky Terezy Sedláčkové. Písek: Prácheňské muzeum, 1996. ISBN 80-902038-1-7.
Kolář, Ondřej.  Vzpomínka na významného českého historika a archiváře. Písecký deník, 2011, roč. 20, č. 9, s. 8.
Riedl, Jaroslav.  Historik, který vyšel z lidu a lidovým zůstal. Listy Písecka, 2000, roč. 9, č. 217, s. 10.
Kothera, Lumír. August Sedláček patří tím, co vytvořil, mezi významné historiky dějin českého národa: Jeho dílu vévodí patnáctisvazkové "Hrady, zámky a tvrze Království českého", které jsou platné dodnes. Listy Písecka, 1998, roč. 7, č. 149, s. 12.
Kolář, Ondřej.  August Sedláček v letech první světové války - strasti a radosti historika. Výběr: časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 1999, roč. 36, č. 1, s. 47-51.
Kolář, Ondřej. August Sedláček : historik český, historik písecký. Písek: Praam, 2013. ISBN 978-80-86616-26-1.
Kolář, Ondřej Kryštof. Před devadesáti lety zemřel August Sedláček. Písecký deník, 2016, č. 8, s. 9.
Eliáš, Petr. August Sedláček: Nejpilnější český člověk.  Písecké postřehy, 2016, č. 3, s. 5-6.

 

Regionální výročí v minulých měsících.

Aktualizováno Pátek, 27 Červenec 2018 15:11