A+ / A- / RSS

Vyberte jazyk:




TOPlist

 
Kultura v Písku:
Říjen 2017

POKLAD ČESKÝCH KNÍŽAT - výstava

Prácheňské muzeum v Písku
do 29. 10. 2017

měsíční přehled


Regionální výročí:
Říjen 2017

Miloslav Cicvárek

výtvarník

90. výročí narození

Celý článek...

Home O knihovně Historie a zajímavosti
Historie

Písecká knihovna je jednou z nejstarších českých veřejných knihoven. Více než jedno a půl století patří k šiřitelům kultury v našem regionu. Snaží se a vždy se snažila uskutečňovat myšlenky prohlášení, které vydal její zakladatel dr. Řehoř Zeithammer: "... cíl a konec jejich (knihoven) jest ten, aby se rozšířilo, co lid všeobecně vzdělává..."

ZeithammerUž 13.5.1841 psal časopis Květy o záměru zřídit v Písku veřejnou "čtenárnu netoliko německých, ale i českých knih". Otevřena byla 1.11.1841. Mezi dárci knih jsou jména jako: J. Jungmann, F. Palacký, V. Hanka, krajský hejtman J. Schrenk, tiskař Wetterle, Ř. Zeithammer a další. Původně sídlila v budově gymnázia, shodou okolností v blízkosti dnešní knihovny. Jejím prvním knihovníkem se stal profesor této školy Ř. Zeithammer. Později, když její správu přestali vykonávat profesoři gymnázia, stěhovala se i ze školy. Roku 1904 se sloučila s moderní sokolskou knihovnou a jejím knihovníkem se stal F. Lipš. Roku 1920 vzniklo hudební oddělení a r. 1927 oddělení cizojazyčné literatury. V roce 1940 jí předal písecký Sokol svou Tyršovu dětskou knihovnu pro nově založené dětské oddělení. Prostorové problémy pomohla knihovně vyřešit r. 1934 písecká spořitelna, v jejíž nové budově byla knihovna umístěna.

Za druhé světové války se knihovna ze všech sil snažila podporovat národní uvědomění. Podařilo se zachránit přes 2000 svazků, které měly být zlikvidovány pro protiněmecký obsah. Po válce čekalo knihovnu mnoho práce, zejména aktualizace fondu. V 50. letech přibyla knihovně okresní funkce – stala se koordinátorkou knihovnické práce v okrese.
Roku 1970 se Okresní knihovna přestěhovala do nově adaptované budovy na Alšově náměstí. V knihovně vznikla nová oddělení a zázemí pro kulturní pořady, rozšířily se služby čtenářům, kteří ocenili zejména možnost volného výběru.
V 90. letech pronikla do knihovny automatizace (knihovní systém LANius, připojení na Internet ap.). Knihovna dnes poskytuje tradiční výpůjční služby v oddělení pro dospělé čtenáře, v oddělení pro mládež a v oddělení pro děti. V hudebním oddělení jsou k dispozici AV-media a hudebniny, v čítárně denní tisk časopisy a cestopisná literatura, ve studovně kromě odborné literatury též informační prameny týkající se regionu. Čtenáři mohou využívat speciální knihovnické služby, jako je např. bibliograficko-informační služba, meziknihovní výpůjční sužba, internetové služby. Knihovna zajišťuje i kulturní a vzdělávací akce – přednášky, exkurze, kulturní pořady. Je knihovnou, pověřenou Jihočeskou vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích, regionálními funkcemi.
V září 2005 přešla knihovna na modernější automatizovaný knihovní systém CLAVIUS, který využívá dodnes.



Kde všude byla... PDF Tisk Email

 

Za dlouhou dobu své existence se písecká knihovna mnohokrát stěhovala. Jako většina knihoven zápasila neustále s nedostatkem místa pro rostoucí fond i s prostorami, které přestávaly vyhovovat moderním požadavkům čtenářů.

1841  Knihovna našla první útulek na gymnáziu, které sídlilo na Alšově náměstí.

1850  Spolu s gymnáziem se přestěhovala na Velké náměstí do domu č.1. Budova s renesančním štítem (s barokními úpravami) je středověkého původu. Počátkem       17. století ji koupila a přestavěla písecká obec. Dům měl původně dva štíty a dvě sedlové střechy. Byl zde umístěn ústav pro výchovu důstojníků,       přechodně sloužil i krajským úřadům a potom gymnáziu.

1858  Byla přemístěna do  nově postavené školy na Alšově náměstí. Nejstarší dochovaná písecká budova postavená pro školní vyučování vznikla v místech, kde       stávalo gymnázium. Sloužila obecným školám, pak také vyšší reálce a ve 2. polovině 20. století  ZŠ J. A. Komenského. Pozdně empirovou budovu,       navazující na pozdní klasicismus, vyprojektoval městský stavitel Julius Spiess. Stavbu s romantickou fasádou zdobí na vrcholu štítu postava Krista,       pod kterým jsou na stupních atributy věd.

1888  Získala prostory ve druhém poschodí nového sídla Městské spořitelny v Karlově ulici.  Novorenesanční budova byla vystavěna v letech 1886 – 1888 pro       píseckou městskou spořitelnu. Ve 2. poschodí sídlilo koncem 19. století muzeum a knihovna. Dříve stál v těchto místech tzv. Šetnerovský dům s             hostincem U Jelena, v jehož sále se konaly plesy. Stál však šikmo do ulice, a proto byl zbourán.

1900  Byla knihovna přenesena do obecního domu č. 111 v Karlově ulici. Bývalé vojenské kasárny (dnes Prácheňské muzeum a Obchodní akademie) byly vystavěny v       letech 1753 – 1767, křídlo do Karlovy ulice vzniklo v letech 1848 – 1850 v klasicistním slohu. Podloubí bylo později zazděno. Vojáci zde sídlili do          počátku 20. století, pak tu byly školy a městský archiv.

1908  Dočkala se důstojnějšího umístění  v přízemí obecního domu ( Střelnice) č. 69 v Tylově ulici, který stál na místě dnešního divadla. V r. 1865 tu             začali ostrostřelci stavět spolkový dům a střelnici. Pro nedostatek peněz ho rozestavěný prodali písecké obci, která tu vybudovala velký sál. Ten            sloužil jako taneční síň, divadlo i biograf. V přízemí byla také knihovna, restaurace a městské lázně. Po důkladné přestavbě zde bylo v roce 1940            slavnostně otevřeno městské divadlo.
 
1934  Písecká spořitelna pro ni vybudovala místnosti ve svém novém „paláci“ na rohu Velkého náměstí. Do knihovny se však vcházelo ze Šrámkovy ulice.             Funkcionalistické stavbě (podle projektu architekta Jaroslava Starého) z roku 1934 uvolnil místo historický dům, v němž dříve sídlil krajský úřad a          pak okresní hejtmanství. Dnes zde sídlí Komerční banka.

1953  Bylo ve Šrámkově ulici v č. 167 otevřeno samostatné oddělení pro děti. 

1970  Po přestěhování do nově adaptované budovy na Alšově nám. č. 85 rozšířila knihovna služby čtenářům. Budova ukrývá ve svém zdivu raně gotický dům.             Dochovaly se fragmenty odtesaných konzol a výběhů žeber, gotické portály a zbytek gotické klenby. Jeho nejstarším doloženým majitelem byl v roce 1407        písecký konšel a později královský rychtář Materna. Roku 1786 ho koupil Antonín Pátek, po něm patřil Matouši Pátkovi, na nějž upomíná monogram MP na         fasádě.  Z roku 1800 pochází empírová fasáda, kterou zdobí keramické vázy od hrnčíře Josefa Svobody.  Po rekonstrukci ( projekt ing. arch. Rudolf            Kristian) v letech 1968 – 1970 zde byla umístěna okresní (dnes městská) knihovna.

1983-1990 Získala další místnosti v sousedním domě č. 84, který má empírovou fasádu s jednoduchým dekorem. Klasicistní trojúhelníkový štít zdobil monogram        majitele Josefa Vališe (Walische), který jej vlastnil od roku 1800, kdy dům dostal dnešní podobu.

 

Aktualizováno Středa, 02 Září 2009 11:25
 
Zajímavosti PDF Tisk Email

- Nejstarším zapsaným časopisem v Městské knihovně Písek je Poutník od Otavy z roku 1859, který vycházel v Písku tiskem a nákladem V. Vetterla . Redigoval jej V.V. Janota.

- Nejstarší zaevidovaná kniha jsou Básně rozpravné od Alexandra Puškina, které v Písku vytiskl roku 1859 V. Vetterle. Přeložil je přítel Boženy Němcové Václav Čeněk Bendl-Stránický. Ten také poprvé uvedl do češtiny Puškinova Evžena Oněgina, jehož překlad vyšel v Písku roku 1860.

- Nejstarší hudebnina zapsaná ve fondu knihovny byla vydaná v Praze roku 1865 nákladem Dědictví Svatojánského. Jedná se o harmonizované nápěvy duchovních zpěvů zahrnutých v kancionálu s názvem Hlas varhan od téhož nakladatele.

- Nejstarším zvukovým dokumentem je gramofonová deska vydaná v roce 1960 firmou Supraphon. Pod názvem Hudební obětina je cyklus variací, kánonů a triové sonáty pro různá obsazení od Johanna Sebastiana Bacha.

- Nejdražší a největší knihou v knihovně je Království české od Jiřího Loudy, významného představitele české a evropské heraldiky, který se podílel také na tvorbě československých a českých národních symbolů. Kniha formátu 53 x 38 cm obsahuje především genealogické tabule a erby českých panovníků a jejich rodů. Knihovna za ni zaplatila 5 000 Kč.

- Nejdražší vícesvazkové dílo je The New Encyclopaedia Britannica, která i s dodatky stála 124 766 Kč. Celkem ji tvoří ji 48 svazků.

Aktualizováno Středa, 02 Září 2009 11:25